o české literární tvorbě a české žurnalistice
Václav Moravec, Martin C. Putna, Vladimír Just
Reflexe studentů: Jestli to k něčemu bylo, se pozná až za 300 let
24/2/2009 Tereza Adámková [PDF 13 kB]
Vladimír Just a Martin C. Putna tázáni Jiřím Peňásem vystoupili ve čtvrtém dílu Úsvitu v Čechách. Peňás sám sebe hned v úvodu označil za „mediálního dělníka“, smířeného s ryzím pragmatismem svého novinářskému angažmá. Psaním se živí, a pokud je nucen sepsat článek během půlhodiny, učiní tak. Už tím nastolil zásadní otázku. Nakolik českým médiím škodí právě takoví ,,smíření“ novináři, jakým je on, a nakolik jim schází lidé ochotní strávit vývojem jediného článku tři měsíce, jako to díky shodě šťastných okolností mohl nedávno učinit Putna, když psal o Karlu Čapkovi?
Takového neskonalého štěstí, publikovat, aniž by byli čímkoli omezeni se ale ani jednomu z hostů nedostává často. Nakolik je potom čtenář schopen rozeznat věty existenciálně zajišťující od těch dlouhodobě zrajících? Putna tvrdí, že pokud to k něčemu bylo, se pozná až za tři sta let. Budou naši potomci za tři staletí diskutovat o tom, co vyšlo v roce 2009? Pokud ano, bude je zajímat, zda to autor sepsal za hodinu nebo za půl roku?