o problémech a výzvách současnosti a pohledu do budoucnosti České republiky
Václav Havel, Jacques Rupnik, Miloš Forman, Madeleine Albright
MF DNES: Vzdejme se konzumu a učme se dějiny, vyzývají osobnosti
20/11/2009 Luboš Mareček MF DNES [PDF 15 kB] [PDF 15 kB] [PDF 18 kB]
Vzdejme se konzumu a učme se dějiny, vyzývají osobnosti
BRNO (mlk) - Česká společnost do budoucna potřebuje posílit na základních školách výuku moderních dějin, ale také zákonem stanovit zavírací dobu všech obchodů o nedělích a svátcích. To abychom změnili konzumní životní styl. I takové myšlenky zazněly včera v brněnském Divadle Husa na provázku při provolání Česká vize.
„Zastávám se vize jako úvahy o tom, co vlastně chceme,“ prohlásil při odpolední debatě exprezident Václav Havel. Čestný host besedy na téma něšvary a ideály současných Čechů citovaný dokument podepsal. Toto pomyslné „novodobé desatero“ však nenabízí deset konkrétních tezí, jedná se o dvoustránkový dokument, který vznikal po celý rok z postřehů bezmála stovky oslovených osobností.
Václav Havel včera mluvil o problémech současných Čechů za asistence politologa Jacquese Rupnika, diplomata a spisovatele Jiřího Gruši a filozofa Václava Bělohradského.
„Společnost naší republiky se začíná pozvolna, ale nebezpečně blížit ke kritickému rozpadu hodnot. Ten by se následně mohl zasloužit i o rozpad společnosti,“ pronesl šéf divadla Vladimír Morávek. Celý dokument posléze zazněl a mohli jej signovat také lidé na brněnském náměstí Svobody. Mluví se v něm kupříkladu o potřebě vzdělání, kritického myšlení, respektu k pravidlům, hrdosti, skromnosti a slušnosti.
Včera v noci se, jak prozradil Morávek, připojila k tomuto názorovému fóru také bývalá šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. „Odpusťte mi tvrzení, že nejdůležitější hodnoty pro budoucnost české společnosti nejsou výhradně české, ale jsou univerzální. Jsou to hodnoty Masaryka a Wilsona, Havla a demokratů po celém světě,“ napsala do Brna.
Česká vize podle tvůrců poukazuje na nejdůležitější hodnoty, na kterých by v budoucnu měla stát česká společnost. „Po dvaceti letech od převratu lidé cítí, že cyklus je vyčerpaný a neodpovídá původním očekáváním,“ vysvětloval aktivitu Rupnik.
Václava Havla vítaly tisíce lidí
Bývalý prezident včera v Brně připomněl 17. listopad 1989. V Divadle Husa na provázku vznikl dokument Česká vize
BRNO - Se dvoudenním zpožděním se Brno naplno přihlásilo k oslavám 17. listopadu 1989. Včera odpoledne to vřelo postřehy předních tuzemských osobností v Divadle Husa na provázku.
A v podvečer bylo rušno na náměstí Svobody. Předního provázkovského hosta Václava Havla sem přišlo přivítat bezmála pět tisíc lidí.
„Vítám vás a raduji se z toho, že Brno se znovu stává místem kritické reflexe,“ pronesl včera Havel v Brně před zaplněným náměstím. Po jeho krátkém vstupu se většina lidí rozešla.
Obě akce chtěly připomenout a navázat na burácivý občanský kvas sametové revoluce.
„Naději vidím v tom, jak je připomínáno dvacetileté výročí. Už týden chodím z jednoho prostředí do druhého a všude je voláno po budoucnosti a výhledu. Všude reflektují současnost v celé její dvojznačnosti a to je ohromně povzbuzující,“ pronesl Havel na úvod včerejší debaty. Ve známém divadle na Zelném trhu se s ním u stolu sešli politolog Jacques Rupnik, spisovatel a diplomat Jiří Gruša a filosof Václav Bělohradský. „Bylo tam i dalších sedmapadesát významných hostů, kteří v průběhu roku přispěli do projektu Česká vize,“ uvedl dramaturg scény Miroslav Oščatka.
Ve velkém divadelním sále se tak objevil kupříkladu astrofyzik Jiří Grygar, publicista Karel Hvížďala, textař Michal Horáček, mediální producent Ivo Mathé, právník Jan Sokol, socioložka Jiřina Šiklová, novinář Erik Tabery nebo muzikant Jiří Pavlica.
Celkem dvaadevadesát osobností celý rok formulovalo, co si myslí o Češích, jejich identitě i budoucnosti. Jejich postřehy na Provázku včera představili v nové knize Česká vize a také ústy přítomných herců. „Stydím se za politiky a politiku. A také za úplatky, které se berou kde všude, hlavně u příležitosti žádosti o stavební povolení,“ míní o české přítomnosti světoznámá architektka Eva Jiřičná, která včera také defilovala v zástupu známých lidí.
Václav Havel vybral z příspěvků v představované knize pasáže, které pokládá za podstatné, a sestavil prohlášení popisující hodnoty důležité pro další vývoj České republiky.
Žijeme v první ateistické civilizaci, která nemá povědomí věčnosti a nekonečna. Proto nadřazujeme krátkodobé cíle a zisky bez ohledu na to, co bude později. Čím dál více lidí si to uvědomuje a volá po výhledu, jak to bude vypadat u nás za dalších dvacet let. Fakt, že výročí vyzvalo k reflexi a úvahám o budoucnosti, považuju za nadějeplnou věc, dodal k podvečeru Havel. Petici s výzvou Česká vize mohou lidé stále podepisovat v Divadle Husa na provázku.
Havel budil v Brně větší emoce než rockeři
BRNO - Kolem Václava Havla bylo v Brně včera pěkně živo. Někdejší prezident se potkal se svými odpůrci i nadšenými obdivovateli. Těch prvních byla nepatrná hrstka. Po svém vystoupení na Provázku strčil první český prezident do kapsy i rockery při koncertu na náměstí Svobody.
Moravané a ulička hanby
Pomyslnou uličkou hanby si musel někdejší prezident projít při vstupu do divadla. „Je to zločinec,“ bublá před Provázkem jeden muž. Nedokáže ale říci proč. Svoji nevraživost zde demonstrovala i nepatrná skupinka strany Moravané. Ještě když vycházel bývalý první muž státu, mávalo pět mužů prapory s moravskou orlicí, nesměle a mlčky třímali malé papírové transparenty.
„Uvolněte prosím místo, ať může pan prezident zatáhnout za šňůrku a odhalit nám tady v okně ještě sochu,“ rozhání s humorem situaci šéf divadla Vladimír Morávek.
Havel právě skončil svoji debatu v divadelním sále a půjde pozdravit zhruba pětitisícový dav na centrální brněnské náměstí. Čeká ho pochod zšeřelým Brnem a na Svoboďák se za mocného zájmu všudypřítomných fotografů sune bočními uličkami. „Tady sídlilo Občanské fórum,“ mává rukou někdejší Havlův poradce Petr Oslzlý do ztemnělého nádvorního plácku v uličce Mečová. Havel si letmo prohlídne místa, kde se v Brně psala novodobá historie.
Studentky jako překvapení
Při své noční inkognito pouti středem Brna budí Havel nečekané reakce. „Podívej, podívej, to je ten pán v černé bundě,“ otáčí žena svého malého syna k nezvyklé skupině lidí, v níž naráz poznala někdejší hlavu státu. Překvapení však čeká i ostře sledovaného muže. To když mu vstoupí do cesty mladá portugalská a španělská dívka a chtějí ho pozdravit. Havel si s nimi podává ruku. Dostává se mu vysvětlení. „Jsou to moje zahraniční studentky. Zkouším s nimi vaši hru Vernisáž. Ony tolik chtěly vidět autora,“ usmívá se režisér Ivo Krobot. Osvětluje tak nezvyklé tříčlenné přepadové komando, proti jehož půvabné části nic nenamítá ani jediný bodyguard, který se Havlovi nesmlouvavě věší na paty.
Havel vstupuje kolem šesté večer pasáží Komerční banky na náměstí Svobody, kde právě hraje skupina Progress. V krátké přestávce přečte herec František Derfler prohlášení Česká vize, které vlastně sám Havel sestavil z postřehů bezmála stovky tuzemských osobností. „Na vedoucích místech v národě ať stojí osobnosti, nikoliv mravní trosky,“ pronese herec za pochvalného potlesku přihlížejícího davu.
Daleko větší emoce ovšem vzbudí očekávaný host. „Zdravím vás a raduju se z toho, že Brno se opět stává místem kritické reflexe,“ pronese Havel do burácivého potlesku. Mluví o houfu lidí, kteří si přišli připomenout události před dvaceti lety. A mluví také o petici, z níž před chvílí četl herec Derfler a která bude k podpisu v Divadle Husa na provázku. Po krátkém vystoupení očekávaného muže zazní do ticha ze záznamu česká hymna v podání Evy Urbanové. Přidat se k operní divě si ovšem troufne málokdo.
Havel se loučí. Jeho prozrazená přítomnost už budí rozruch. Lidé se tlačí za jevištěm, kde na něj čeká přistavené auto. „Bravo,“ vyjadřuje své emoce uslzená žena. Ještě pár podpisů a očekávaná hvězda zmizí v limuzíně. Zaplněné náměstí se rázem podstatně vylidní.