o problémech a výzvách současnosti a pohledu do budoucnosti České republiky
Václav Havel, Jacques Rupnik, Miloš Forman, Madeleine Albright
Václav Cílek - česká vize
12/8/2009 Václav Cílek (*1955), geolog, klimatolog, spisovatel Kavárna iDNES [PDF 17 kB]
Václav Cílek: Moc neutrácejme a vracejme lidem i přírodě to, co jsme dostali
Jako první hodnotu vidím přiměřenost - Sofrosyné a v ní je skoro všechno: schopnost rozumně brát, moc neutrácet, vracet lidem i přírodě, co člověk dostal, žít tak, aby člověk viděl kus minulosti a měl ponětí o budoucnosti.
Jako druhou hodnotu vnímám starost o půdu, protože to je ten hlavní stroj všech rozvinutých civilizací, odtud vyšla Evropa, Amerika i Čína. Je to továrna na potraviny, která třeba v Číně nebo u nás u Znojma či Kutné Hory pracuje šest tisíc let. Déle než soustruh či automobil.
Třetí hodnota má něco společného s tím, aby fungovala krása, ale může to být i krása nezjevná, o které víme, že je silnější než krása zjevená. Kerouack sice napsal, že „živly jsou bohudík v pořádku, to jen člověk se má mít na pozoru, zatímco vesluje peklem“. Jenže ono to vypadá, že živly v úplném pořádku nejsou.
Když se ptáme na deset hodnot, vycházíme z tradice Desatera, Číňané by jich měli nejspíš osm a Keltové tři. Samotné zadání je podle mě chybné, protože předstírá, že máme svůj život ve svých rukách a že když dokážeme formulovat rozumné cíle a přesvědčit o nich ostatní, tak nastane nějaká forma ráje.
Ve skutečnosti s dávnými Řeky věřím, že jsou období, kdy převládá slučující Eros a jiná, když přichází jeho blíženec rozlučující Chaos. A obojí je božského původu. Základní rámec je pak nejspíš dán nutností Ananké. Naše divoké já bude stejně vycházet v noci na lesní mýtiny.
Jenže i v rámci osudu daného zemi či krajině je něco, co bychom měli pevně držet v rukou. Je to potravinová a energetické bezpečnost, vymahatelnost práva a střed vlastní bytosti, který souvisí s horninami, rostlinami, vodou a také hvězdami.